Skřítek Peťula a kouzelná čepička

18.10.2013 10:16

Podle člověčího kalendáře už nastoupil vládu pan Podzim. Všimly jste si děti někdy, kolik barviček asi musí mít tento přírodní malíř ve svém šuplíku? Určitě hodně. A jak je umí bravurně kombinovat! Vše je sladěno podle nejposlednější módy matky Přírody.

 

Podzim mají rádi i obyvatelé lesa pod Kokrháčem. Skřítci z jehličí se nechají vozit na poletujících listech javorů a dokonce pořádají závody! Větřík Petřík s bratranci se s radostí prohánějí nad strnisky a užívají si se skřítky tuhle dováděnou. „Jupííí, jedééém s medééém...“volali skřítci z modřínového jehličí. „Větříku, Petříku, rychleji, prosííím...“žadonili skřítci z borového jehličí.

 

To byla podívaná pro celý les. Z křoví vystrčil hlavu jelen Větrník, co se nedaleko pásl a čekal na vílu Amálku, až si vypije mateřídouškový čajíček s vílami Mářinkami. Zaječí rodinka vylezla z nory celá i se starým moudrým dědou zajícem Ouškem. Tetka sojka okamžitě z čerstva informovala víly Zvonilky o skřítkovských závodech. Zvonilky vše vyzvonily tak hlasitě do celého kraje, že se o tom dozvěděl i skřítek Peťula ze sousedního lesa.

 

Byl na návštěvě u svých kamarádů, skřítků z pařezu, u Olšinky a Bukvičky. Poslouchal příběh o Javorcích, co javorkový sirup na slavnosti Slunovratu vařili. „Jé, ten musel být slaďoučký...,“ pohladil si svůj hnědý plnovous a snil o té lahodné chuti. Olšinka s Bukvičkou už sirup doma neměli, ale pohostili Peťulu zelnými plackami. Ty on rád. „Mňam, mňam, to si dám..,“ pohladil si vousy podruhé. „Zelí, zelíčko, zahřeje srdíčko,“ dodal skřítek. Když se labužnicky pouštěl asi do třetí placičky, uslyšel společně s kamarády vílí telegraf.

„Klucíí, pojďme se také podívat na ty poletuchy,“ vybídl je. Nasadil si svoji pletenou čepičku na hlavu, utřel vousy od drobečků z placiček a chvátali na závody. Srnka Brnka, co se pásla nedaleko pařezové chaloupky,

byla také zvědavá a na hřbetu je všechny odnesla na srniště pod kopcem Kokrháčem. To byla podívaná! Byli tu i skřítci Houbáčci, víly Mářinky i s Amálkou, starý jezevec, co už z nory nechce za nic pro nic vylézat, myšky Hryzalka a Hrabalka a nechyběla ani sova Alžběta.

 

 

Srnka Brnka přiběhla právě ve chvíli, kdy lístkové vozidlo skřítků

Borováčků předjíždělo v zatáčce další lístkové vozidlo skřítků Modřínků.

„Pozóóór!“křičela zvířátka vystrašeně, když viděla, jak se javorové listy s řidiči nebezpečně naklánějí. „Ať nespadnou!“ volaly vyděšeně víly. Ale skřítci řidiči se jen chechtali a užívali si tuhle podzimní zábavu. „Skřítku Peťulo, co to máš na hlavě za zajímavou čepičku? Takovou jsem ještě neviděla,“zeptala se zvědavá myška Hrabalka. „Ta je kouzelná,“ tajuplně odpověděl skřítek a šibalsky mu při tom zablýskaly v očích malé jikřičky.

„Jak kouzelná?“ vyzvídala druhá myška Hryzalka. „To máte tak. Když jsem byl malý skřítek miminko a potřeboval jsem maminku, zaplakal jsem v postýlce a ona se přišla podívat, co potřebuji. Byl jsem rád v její blízkosti, měl jsem pocit bezpečí. Vlasy jí voněly po heřmánku a zpívala mi hezké písničky, abych lépe usnul. Nyní jsem už velký a maminku mi připomíná tahle čepička. Má zajímavý tvar. Vždy, když se cítím nejistý, nasadím si ji a připadám si, že jsem ochráněný láskou maminky,“ dodal.

 

„A kde máš bambuli?“ dále vyzvídaly myšky. „Místo bambule mám anténku,“ trpělivě vysvětloval skřítek. „Anténku?“ koukly na sebe nechápavě. „Ano, anténku. Chytám na ni dobrou náladu,“ smál se pod vousy Peťula. To už myšky nevydržely a smály se, až se za bříška popadaly. Celé jejich povídání vyslechla pavoučí odbornice Agáta. Visela nehybně na pavoučí niti nad skřítkovou čepičkou a odborně zkoumala způsob pletení. Protože to byla velice šikovná pletařka, okoukala kolik ok hladce i obratce a ještě před vánocemi nabídla svým lesním kamarádům nové druhy čepiček. Jen místo bambulí měly anténky.

Co myslíte, děti, naučíme se plést také takové čepičky pro dospěláky? Místo bambulí upleteme také anténky a naladíme všechny dospěláky na kouzelný kanál radosti, úsměvu a věčně dobré nálady.

 

P.S.

 

Už mě nezdržujte. Jdu si koupit jehlice na pletení.

 

Papa víla Pohádka

 

Chceš i ty napsat pohádku tobě přímo na míru..:) Kontaktuj vílu Pohádku.

( helca.kt@centrum.cz)

 

 

TOPlist